Svět Temnoty - Temní Hrdinové
Grotesque
Historie: Dne 10.12. roku 1856 nalezla skupina cirkusáků dítě. Leželo v zapadlé uličce mezi odpadky poblíž břehu Temže a málem nepřežilo. Jenom jeho řev upoutal pozornost slečny Meggy - krasojezdkyně cirkusu Mr. Gibs´s Menagerie, která se právě vracela z večeře, na kterou jí pozval místní bohatý starý mládenec (byl to její vedlejšák). Chlapeček byl skoro zmrzlý, malinký, sotva čtrnáctidenní a zcela slyšitelně hladový. Cirkusáci ho přijali za vlastního.
Vyrůstal v rodině medvědáře Geralda Groba a jeho španělské ženy Karmíny, stárnoucí tanečnice. Zatímco starý Grob byl sice mrzout, ale kluka měl rád, Karmína měla velmi přísnou povahu a v podstatě zastávala roli učitelky dětí cirkusáků. Proslýchalo se, že pocházela z bohaté španělské rodiny, která však zkrachovala. Než by pracovala na ulici, raději se dala k projíždějícím cirkusákům. Každopádně učila děcka po večerech číst a psát. Tobias měl ještě "bratra" Jákoba, protěžované dítě. A ač nalezenec zvládal medvědy lépe, nakonec převzal medvědářské řemeslo jeho bratr.
Tobias byl chytré a vnímavé dítě, učil se na akrobata, ale nikdy nevyrostl. To mu zabránilo v této kariéře. Cirkusákům to nikterak nevadilo, udělali z celkem pohledného liliputa klauna. Kromě toho se staral o zvířata a zastával funkci cirkusového kováře. Svou maskou smutného klauna hrajícího na housle dokázal rozbušit srdce nejedné ženy, to jeho však tajně bilo jen pro provazochodkyni Samanthu. V 15 letech přistoupil na ředitelův nápad a stal se bojujícím liliputem. Každý návštěvník s ním směl změřit své síly. Přes svou malou výšku byl obstojným protivníkem. S cirkusem projel většinu západní Evropy. Pak, když mu bylo 28 let, přišly na cirkus chudé roky a museli se vrátit zpátky do Anglie. Na podzim se zapletl s tehdy již vdanou Samanthou, a když v souboji na nože jejího muže zabil, vyhodil ho principál na dlažbu. Cirkus nestrpěl žádné cizoložníky a vrahy, tak to tehdy odůvodnil.
Tobias si sbalil své osobní věci a vydal se do Londýna. Sice obstojně uměl kovařinu, ale liliputa s temnou minulostí nechtěl do služby vzít nikdo. Toulal se po ulicích a živil se převážně hrou na housle a příležitostnými pouličními boji. Občas to hodilo dost na to, aby zalezl někam do sucha, občas musel spát na ulici nebo někde pod mostem. Jednou ho chtěl zase některý z místních bossů podsvětí do své bandy, ale Tobias chtěl být svým pánem. Problémy se mu vyhýbaly, jako by nad ním někdo držel ochranou ruku. Po noci se mu zdály sny o podivných stínech a občas v nich viděl i svůj vlastní konec. Ráno ho čekal chladný Londýn se spoustou nedosažitelných příležitostí.
A pak jednoho dne, bylo mu asi 31 let, si někdo usmyslel, že by byl dokonalým přírůstkem pro klan.
Neživot: Grotesque se stal dítětem zločinu. Bylo to v zimě roku 1887, shodou okolností možná právě v den jeho narozenin, ironie osudu je svině. V lehce podnapilém stavu si lehl do postraní uličky v chudinské čtvrti a usnul. Pak najednou ucítil, jak ho něco chytlo. S děsem sledoval, jak mu jeho sir z těla vysává poslední kapku života. Teď uhodila moje poslední vteřina, tak takhle vypadá konec... pomyslel si. Pak v ústech ucítil odpornou chuť krve Nosferatu.
Jeho Otec, seňor Ormonde, spáchal jeho přijetím zločin, prohřešil se proti tradici o Potomstvu, neboť vše proběhlo v alkoholovém opojení. Byl masovým vrahem, Jackem Rozparovačem, a porušil Maškarádu. Jeho vlastní otec, primogen klanu Starý František, ho musel zabít. Možná právě proto Tobiase adoptoval za vlastního syna.
Proměna byla těžká a Tobias dlouho těžce nesl, že přišel o své krásné vlasy a jeho obličej se změnil v parodii, která připomínala chrliče na starých budovách. Raději zapomněl na své jméno a začal si říkat Grotesque. Po nějaké době byl představen Mithrasovi, londýnskému Princi z klanu Ventrue. Začala pro něj nová etapa bytí.
Vzhled:
Tobias nikdy nevyrostl, už v dětství to bylo jasné. Se svými 153 cm a 62 kg byl dokonalou atrakcí v cirkuse. Před Přijetím byl na svou postavu velmi hrdý. Měl rovná záda, chodil vzpřímeně, ruce i nohy měl šlachovité od neustálých zápasů v manéži. Přijetí ho změnilo. Na zádech mu vyrost hrb a nápadně se mu prodloužili ruce. Nejhůř ze všeho dopadla jeho kůže. Během mutace se neustále svrašťovala a praskala, potom zase dorůstala. Na těle se mu objevovaly různé kostní výrůstky, aby v zápětí zase zmizely. Teď to vypadá, jako kdyby prošel nahý požárem. Protáhla se mu brada a na čele mu narostli dva páry růžků.
Groteskova tvář už nepřipomíná usměvavou tvář liliputa. Celý obličej je pokryt jizvami a strupovitou kůží hnědožluté barvy. Nos a nadočnicové oblouky nabyly velkých rozměrů. Z veškerého ochlupení zůstal jen mohutný vous na tvářích, který trochu připomíná komixovou postavu Volwerina. A potom jsou tu ještě ty rohy...
Grotesk stále nosí to, co za posledních dnů svého života. Seprané modrobílé pruhované tričko, červený šátek a kožené kalhoty. Boty mu kdysi někdo ukradl a tak chodí bos. Na nohách i rukou má dlouhé špinavé nehty. Všechno to zakrývá velký kožený kabát proti zimě, který mu kdysi daroval jeho zesnulý přítel z cirkusu. Na rukou má šedé pletené rukavice bez prstů...
Zvyky: Když je vzrušen, pohrává si se svou dýkou. Poslední dobou čte rád povídky, obzvláště ho zaujal E. A. Poe a knihy o magii (a až začnou vycházet detektivky o Sherlockovi Holmesovi, tak už asi z kanálů nevyleze). Pokud zrovna někde nečmuchá nebo není na lovu, hraje krysám v kanálech a své naghůlované kočce Samantě na housle. Ještě stále se věnuje svému kovářskému řemeslu a kromě železných masek různých tvarů a velikostí vyrábí podkovy pro štěstí. Je trochu pověrčivý a tak si neustále jednu z nich nosí sebou, takovou malou zavěšenou na krku a když se chystá k nějakému důležitému kroku, vždy jí pro štěstí políbí. Dříve měl strach z tmy, ale dnes už má strach jen z výšek. Z dob života mu zbyl i jeden takový malý zvyk. Často, když si nevěděl kudy kam, prohraboval si vlasy, teď si, když už skoro žádné nemá, jen hladí pleš a škrábe zjizvenou kůži. Rád vdechuje vůni čerstvého pečiva a teď, když nemusí utrácet za jídlo a nocleh, čím dál častěji kupuje vonné esence a tyčinky z Indie, které si pak ve svém útočišti pro své potěšení pálí.
Povaha a Chování: Na první pohled vypadá jako masový zabiják. Grotesk se tváří, jako by byl pořád s něčím nespokojený, často bývá velmi sarkastický a chová se jako správný potížista, ale v jeho znetvořené hrudi "bije" víceméně dobré srdce. Tobias sice nikdy nebyl žádný svatoušek, který by uznával zákony, ale možná díky tomu všemu, co zažil, má pochopení pro lidské utrpení. Obzvláště pro ženy měl vždy slabost. Rád ochotně pomůže, ale ne každému. Ví, co to znamená být monstrem, a zdá se, že ve svém klanu našel spřízněné duše, jejich upíří přirozenost ho však od nich občas vzdaluje. Stále se ještě cítí příliž člověkem na to, aby toleroval některé jejich výstřelky. Taky ještě neztratil naději na vykoupení a stále touží po krásné ženě, která ho bude milovat. A protože se rád uklidňuje hrou na housle, je možné, že se z něj stane virtuóz.
Grotesk
Klan: Nosferatu
Sir:Segnor Ormonde (Starý František)
Přijetí: 1887 (věk neidentifikovatelný)
Generace: 8 (9)
Vlastnosti: fyzické (2,3,3), sociální (2,3,0), mentální (4,3,3)
Talenty: atletika (2), empatie (1), ostražitost (1), podvádění (1), tep města (2), uhýbání (3), vůdcovství (1), vyjadřování (2), zápas (3), zastrašování (1)
Dovednosti: boj se zbraní (2), kovařina (2), skrývání (1), hra na housle (2), bezpečnost (2), znalost zvířat (3)
Znalosti: finance (1), jazyky (2) (francouzština, španělština, cirkusáčtina), okultismus (2), politika (1), vyšetřování (2), vzdělanost (1)
Disciplíny: Animalism (2), Obfuscate (4), Potence (1), disciplína (1), disciplína (1), disciplína (1)
Zázemí: Generace (3), Mentor (3), Následovník (1), Status (1), Známost (1)
Ctnosti: svědomí (2), sebeovládání (3), odvaha (4)
Lidskost: 7
Síla vůle: 6
Nevýhody: krátký (+1), diablerista, nepřátelství klanu Tremere
Výhody: kočičí mrštnost (-1), nepřipoutatelnost (-3)
Výbava: Nůž; housle; podkova, železná usměvavá divadelní maska, vonné tyčinky; kladivo, kovadlina, kleště, kovářská zástěra
Útočiště: Kanál pod Piccadely.