| Home | Obrazárna | Próza | Dračí Doupě | World of Darkness |
Do magického zrcadla zírám,
navzdory křesťanským vírám,
toužím zažít pouhé mysli hnutí.
Jak stařena nad dřívky s runami Futharku,
věštím plameny pro Johanku z Arku,
která lásku muže nepozná.
Za smrt válečných hrdinů,
nepřežije již další hodinu,
tíží jí vina hrozná.
Oheň vášnivě olizuje její útlá stehna
V davu to vře: "Ať shoří ďáblova běhna!"
A král si nad vším myje ruce.
Zápach spáleného masa se šířil vzduchem.
K nebi stoupal dým naplněný jejím duchem.
Přestalo bít Orleánské panny srdce.