Vítejte v knihovně Třinácté komnaty

Kocovina po Ránu

Po deseti zvětralých pivech
A zvrhlé ženštině k ránu
Říkám si: "Už toho zanech."
A cítím, že asi stárnu.

Vracím se domů cestou
kde snad nikdo mne nezná
hodiny odbíjí šestou
lebka mému mozku je těsná.

A ve zdech paneláku pobíhají krysy
Až venku slyším je škrábat
V ruce držím tajně pobrané spisy
Nemám chuť, to přes koleno lámat.

V hrdle, jak kanál bych pil
Snažím se udržet balanc
A to ze všech svých sil.