Vítejte v knihovně Třinácté komnaty

Básníci, Mudrci, Věštci

Prší a déšť ti hladí tvář
A smívá prožité hrůzy
Měsíc má odpornou zář
Mrtvého těžko políbí můzy
Tak jako Básníky, Mudrce, Věštce.

Zapálíš za mne smolnou svíčku
Pak strčíš ji za okenní rám
Utřeš si slzy na krajíčku
a ndoufáš, že za pravdu dám
Básníkům, Mudrcům a taky Věštcům.

Co praví: "Láska je děravou lodí."
A lidé bývají docela nesví
Když se v nich myšlenky rodí
Na to, co může se a co se nesmí
Jinak než Básníci, Mudrci, Věštci.

Jsem ztracen na cestě života
Už dávno jsem opustil rodnou stáj
Po mne ať přijde si potopa
hlavně když najdu svům malý ráj
Básníků, Mudrců a taky Věštců.